(Had) řekl ženě:

„Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“
Žena hadovi odvětila… (Genesis 3‚1.2)

Jezinky v pohádce o Smolíčkovi prosí: „Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou světničku. Jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme.“ Jak to dopadlo, víme asi všichni.

Jak málo stačí, abychom věnovali pozornost někomu, kdo si ji nezaslouží. V ráji ďábel napadá Boha, který v životě ženy hraje důležitou roli. Žena svého Stvořitele brání. Bojuje s někým, kdo je nad její síly. Přitom právě před tímto místem ji i jejího muže Bůh tak důrazně varoval.

Ďáblova taktika je stále stejná. Nejdříve zaujme naši pozornost „mluvícím hadem“ a poté provokuje něčím, co v nás probouzí potřebu bránit hodnoty, které považujeme za tak důležité, že se kvůli nim vydáme i na „ďáblovu půdu“.

Já osobně této taktice říkám „ďáblův drápek“. Stačí mu málo. Hlavně když se nějak zachytí v mé mysli. Zaseje tam semínko pochybnosti, které začne klíčit a utlačuje pak můj vztah se Stvořitelem.

I dnes jsou oblasti, kterým je lépe se vyhnout. Obzvlášť nebezpečný je okultismus a vše, co z něj vychází. Spiritismus, různí alternativní léčitelé, mystici zpochybňující Boží principy zaznamenané v Bibli… Pokud nechci dopadnout jako žena v ráji, pak bude nejlepší dávat si pozor na „ďáblovy drápky“.

Bože, nejsem o nic míň naivní než žena v ráji. Dej, ať důvěřuji více Tobě než „hadovi“, i kdyby byl nejchytřejší a navíc ještě mluvil.

Z knihy Vlastimila Fürsta Vydrž, stojí to za to! Vydalo nakladatelství Advent-Orion
Foto: www.pixabay.com